Fríský kůň

7. května 2009 v 17:07 | Tesice |  Koně
FRÍSKÝ KŮŇ
Nádherný Fríský kůň je průměrně o něco menší a rychlejší než bývali jeho chladnokrevní předci, zachoval si však jejich sílu ( je silný, ale ne tak masivní jako těžká tažná plemena), odvahu a přívětivou povahu. Mnoho znaků ale zdědil po orientálních a španělských koních, např. andaluských, zvlášť jim vděčí za svou krásu. Má jemně utvářenou, vysoko nesenou hlavu a obloukovitě klenutý (labutí) krk. Tělo má svalnaté a robustní. Typickým znakem je velmi bohatý, krásný ocas ( až k zemi) a bujná hříva (mnohdy sahající až pod úroveň loketního kloubu), oboje většinou mírně zvlněné, po pátém roce koně a s jeho přibývajícím věkem se ještě více kadeří a prodlužují . Nikdy se hříva nestříhá a neprotrhává, ani nekartáčuje, jen probírá prsty.
Na spodní části holeně a na spěnkách má dlouhé husté rousy . Fríský kůň má vysoký krok, který je mu vrozený, takže vypadá neobyčejně hrdě, jak pod sedlem tak v zápřeži. Je poslušný a citlivý.
Hříbata se rodí s vlnitou srstí, která připomíná persián ta se postupně mění a do jednoho roku se většinou vytratí úplně .
V současné době se fríský kůň chová ve třech typech:

1) BAROKNÍ- těžký, původní typ, má již nejméně zástupců a postupně mizí, Holanďané jej považují za staromódní.

2) STŘEDNÍ- tzv.univerzální kůň, jedinci pod sedlo i pro zápřah, dnes asi nejpočetnější.

3) MODERNÍ - jedná se o "lehčího" fríse, velmi ušlechtilého, vhodného zejména pod sedlo,mívá již výraznější kohoutek (tito se již řadí mezi teplokrevníky).
ZBARVENÍ - vždy vraník bez odznaků, setkáváme se zde s mnoha odstíny černé barvy- od červeného, až po kovově modrý nádech, povolený je odznak na hlavě do velikosti kvítku, jiné bílé chlupy jsou povoleny pouze samostatně (např. okolo tlamy, na čele), popřípadě bílé prameny v hřívě, ale nikdy nesmějí mít odznaky na nohách.
kolem roku 1700 však bylo jen 50 % vraníků, v roce 1879 ještě 10% jiných barev a v roce 1928 byla do plemenné knihy zapsána ještě i hnědá klisna.
VYUŽITÍ - Již odezněly ty doby, kdy se tito vraní koně používali výhradně v pohřebnictví. Díky své živosti a temperamentu je tento kůň využitelný jako jezdecký, obzvláště pro drezúru, za což vděčí mimo jiné i vysoké akci. Vyniká však jako tažný kůň, zejména kočárový, jelikož je skvěle vyvážený a v postroji se pohybuje energicky, velmi působivě, má pro tento účel skvěle utvářené tělo a povahu. Ve vícečetném zápřahu se dokáží tito koně obdivuhodně sladit i bez velké námahy vozataje. Dokáží ale tvrdě pracovat v tahu i nošení břemen, v čemž se frísové osvědčili i na velké vzdálenost, při velmi skromných podmínkách, aniž by pozbyli, navzdory své majestátné kráse a eleganci ochotu k práci. Ve své vlasti fríský kůň tahá proslulé tradiční závodní dvojkolky, fríské gigy (sjaas) a na ledovém jezeře se konají tradiční klusácké dostihy ve speciálních saňových sulkách ( arreslee ). V druhé polovině 70. let zapřahal čtyřspřeží frísů Tjeerd Velstra, světová jednička ve vozatajství. Vraníci tvoří také ceremoniální ekvipáž holandské královny Beatrix,která založila KRÁLOVSKOU ASOCIACI CHOVU FRÍSKÝCH KONÍ. Efektní vzhled je předurčuje k uplatnění ve filmech. Stejně populární jsou i v cirkusech, k nám je jako jeden z prvních dovezl drezér a cvičitel Robert Štipka. (Hřebce Romea jste mohli např.obdivovat na Slavnostech koní Kinských v roce 1998.) Jiný fríský hřebec Romke 234 se podílel na regeneraci chovu starokladrubského vraníka a jeho synové vynikali stejnými chody. Dnes je frís stále oblíbenějším "hobby koněm", mnoho lidí podlehlo jeho kráse a začali se věnovat i tzv. baroknímu ježdění.
PŮVOD -Holandsko, severní pobřeží Nizozemí - provincie Friesko
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama